Padesátá
Tři dny chybí do plnoluní.
Seléné strojí dvojspřeží.
A když se chopí otěží,
kopyta mezků nezaduní,
ač běží cvalem.
.
A jako každou noc, dnes znovu
Seléné svůj vůz stáčí do Karie,
kde spí ten, pro něhož jí srdce bije
a doufá v lásku Endymiónovu
tiše a vytrvale.
.
Na svazích Latmosu je klid.
Spí pastýř Endymión vprostřed svého stáda
a Seléné, ač by tak k uzoufání ráda,
nedokáže ho probudit.
.
Však jedna noc je nejjasnější.
A byť bude svou myslí v spánku,
pastýřův klíč odemkne její branku
a třeba spící, její nejmilejší
.
počne jí další
.
dceru
.
úplňku
Komentáře
@Janina6 : Krásné. Vlastně trochu balada... ale jen trochu. Zrovna tohle je text na hranici písňového a melodrama vyprávění. Ale až to zhudebnění tomu dává další rozměr. Ano, je mi jasné, že téma, forma ani provedení neosloví každého. Tím spíš, dík! |
Burleskní