První je moc hezká, přímo nádherná, dokonce pro mne (ale s rezervou, paměť mi už neslouží) snad vůbec nejlepší, jakou jsem kdy od tebe četl. To obrazové propojení až do metafory rodidel a spermatem pstruha je parádní a jednoznačně pozitivní, pozitivnější o to, že poskytuje "uspokojení" i těm, co je poezie nazajímá a současně odlišuje od těch, co s úctou vnímají ženy. Bez jakéhokoliv zbytečného slova, zřetelná a navýsost poetická a vtahující. Druhá je sympatická tím, že děkuješ, co si poděkování zaslouží.