Autor nežádá literární kritiku
Červený balónek uletěl
Vysvětloval nápisy na zdech.
To bylo jeho povolání.
Zdánlivě nanicovaté, ale nemusel spát na mrazu.
Znal se s Krakonošem.
Věděl, že je falešný.
Nevěřil na originály.
Ostatně já sám skáču z jedné pampelišky na druhou.
Holka za pultem v obchodě na mě vyplazuje jazyk.
Jako pan Einstein z černobílé fotografie.
Bylo zvláštní dívat se do oka koně.
Připadal jsem si jako blbec.
Komplikované série slov.
Dítě jim nerozumí a v tom je kus štěstí.
To rýmovačky vlastní moudrost z kaněk kalamáře.
Usnul jsem v kopretinách.
Těšil se jak v nich budu rozptýlen.
PS.
Je zbytečné hlásit, že si nesmíme nic brát do hrobu.
Není co.
Komentáře
Některá místa skvělá, ba geniální: Vysvětloval nápisy na zdech. To bylo jeho povolání. Druhá strofa mi přijde slabší, nechala bych snad jen o koni... už kvůli 2x jako v jedné strofce. Pak mě zaujaly čtyři poslední věty... píše ti to pořád výborně a zajímavě, korte. Fajn, žes tady! Teď vidím, žes nechtěl kritiku, tak se omlouvám. |
Hele Troji... Taky su rád žes zde a že můžu číst Tvé věci. To je sqělé přeci! A ještě si k tomu dát dvě deci... :D |
Píšeš pro duši, takže z duše děkuju :) .... i obrázky jsou zajímavé, kdopak je jejich stvořitel? |
Jestli umí vysvětlovat i pukliny ve zdech, tak ho najmu. Ať zná nebo ne Rýbrcoula. Včera jsem usnul na růžích nebo co to máme za vzor na prostěradle. Slušnej kus, Korte. |
@Lída: Píšeš pro duši, takže z duše děkuju :) .... i obrázky jsou zajímavé, kdopak je jejich stvořitel? to si dělám kolouže pro radost...:) |
Nežádáš kritiku, ale ani neodmítáš. Moc hezké, napočítal jsem 7 samostatných miniatur a dlužno dodat - poetickcých. V P.S. Kyž není co, tal není co, zbytečně dopovězené. Ale co mne zaujalo a oceňuji, že ač jednotlivé miniaturky spolu nijak přímo nesouvisí, možná vzdáleně, ale spíše ne, tak působí naprosto v souladu, to proto, že každá vtáhla, má zřetelný obsah, nepostrádá často sarkasmus a uzavřela se, a další stejně a nikdy se navzájem nehaštěřily. |
:)