Zatím nezhudebněný text písně
U trati
Kratičká láska... Nechala mě
samotnou v domku u trati.
Jiskřička vzplane v suché slámě,
celý stoh požár zachvátí.
Vlaky dál jenom jezdí kolem,
on už tu stěží vystoupí.
Popel se vznese nad lán pole,
o všechno čas nás oloupí.
Za brázdou brázda... Černou hlínu
podzimní pluh zas obrací
a černý obzor s nocí splynul.
Tak splynou s dálkou tuláci.
Komentáře
Jamardi, jsem opravdu překvapená, že mohla tahle básnička někomu připomenout Chaplina. Ano, i on byl (filmový) tulák a (reálný) svůdce žen, ale já si představuji, že se moje básnička odehrává někde až na konci světa. Určitě tam, kde rychlíky nikdy nestaví. |
Asi ho mám spojeného s pomíjivostí. Kdysi mě překvapilo, že to byl pěkný chlap, když se odmaskoval, prostě mě to nenapadlo, dokud jsem ho neviděla normálně upraveného. |
Tak to se divím, že může mít někdo právě Chaplina spojeného s pomíjivostí. Jeho filmařská kariéra byla velmi dlouhá a jako jeden z mála se dokázal přizpůsobit situaci, kdy do té doby němý film promluvil. Od bláznivých grotesek dokázal přejít k politicky angažovaným filmům, které měly ve své době velký ohlas a velký vliv. Např. jeho parodie Diktátor dokázala Hitlera úplně rozběsnit... Pro mě je Chaplin naopak spíš symbolem umělecké nesmrtelnosti. Jeho filmy se hrají pořád a budou se hrát ještě dlouho. A po jeho smrti přežívala na plátně jeho podoba prostřednictvím dcery Geraldiny. |
Mně zas připomněla "nádražácké" dětství, rodiče u dráhy, chalupa u dráhy:-))) a spousta pubertálních snů letících s vlaky v dál... |
@Gora: Mně zas připomněla "nádražácké" dětství, rodiče u dráhy, chalupa u dráhy:-))) a spoust... Chalupa u dráhy - to moc dobře znám... A když je kousek od ní malé nádraží, tak člověk čekával často velmi napjatě, jestli ten nebo onen přijede nebo ne. A taky schránka na dopisy bývala rozechvěle otevírána v očekávání, jestli tam už je kýžený dopis nebo ne. Mobily lidi obírají o všechno vzrušení a o všechnu romantiku. Bylo by dobré naházet je pod parní válec. |
@Varvara: Chalupa u dráhy - to moc dobře znám... A když je kousek od ní malé nádraží, tak člověk čekáva... Nedávno jsem jela po 40ti letech vlakem a zjistila, že se nic moc nezměnilo. Nevím, zda to je dobře nebo špatně, za dalších 40let už tutově vlakem nepojedu, a tak mi zbývá číst ve fotelu romantická díla o dráze:-) |
Goro, o návratu po letech domů, nebo do nějakých jiných známých končin, je spousta japonských haiku. Psal o tom třeba Santóka a jím inspirovaná jsem dnes původně chtěla vložit jistý soubor haiku o - návratu domů. Pak mi to ale připadalo pro Písmáky příliš morbidní. Japonci si přímo libují v haiku o hřbitovech, Češi moc ne. Tak tedy posílám ten krátký cyklus aspoň tobě. Myslíš, že je taková "funerální poezie" pro Písmák vhodná? (Přestárlá?) Po letech doma - Z celého města zbyla jména na hrobech (Pamětnice) Bloumám hřbitovem - I všivákům nakonec pozlatí jméno (Zapomínání) Bez pozůstalých krade jména z náhrobků chamtivý břečťan. |
@Varvara: Goro, o návratu po letech domů, nebo do nějakých jiných známých končin, je spousta japonskýc... Ještě je podrobněji prozkoumám, třeba hned první mne zaujalo... vrátím se k nim. |
vyrastala som v malej dedinke nad železničnou traťou (tak trochu na konci sveta), vlaky boli jediným spojením s okolitým svetom, len úzka cesta viedla z okresného mesta do dediny, za ňu už nie...teraz už vlaky cez ňu nechodia, vybudoval sa most cez Váh, tunely a dedinu vyškrtli zo zoznamu zastávok...miesto koľají urobili cestu, pre mňa však boli vlaky naj...cestujem s nimi najradšej.... aj spomienok mám na vlaky veľa... haiku sú mi obsahom veľmi blízke, do dediny chodievam na hroby blízkych, pri čerstvých zaspomínam, ktože to odišiel... |
@8hanka: vyrastala som v malej dedinke nad železničnou traťou (tak trochu na konci sveta), vlaky bol... hanko, je to dost zvláštní, ale z tvých komentářů mívám dojem, jako bych psala právě pro tebe. |
A něco pěkného zbyde. Nevím proč, napadl mě Charlie Chaplin.