Kamínky tlačí v životě
Kamínky tlačí v životě
nedají se vyklepat
Za lijákem dredů
v jeskyni kapuce
oči vypíchnuté realitou
Puštění psi
rvou játra
Chátra chátrá
Už jen čekáš na dopis
ale máš jméno
odplaveno
Komentáře
@Benetka: Nejvíc ty ledvinové. mě jsem 2 x tu čest, lezl jsem po zdi |
Nejvýstižnějšími metaforami jsou pro mě ty kamínky a jeskyně kapuce. A hodně se mi líbí závěr. Co stále nějak nemůžu přijmout, jsou "oči vypíchnuté realitou"... Může realita člověka oslepit, zabránit mu, aby něco viděl, vnímal? Znám to spíš opačně - že se realitu schválně snažíme nevidět... že nás "oslepují" iluze. Ale třeba to pochopím při pozdějším čtení. Každopádně zajímavá báseň, co mě nenechala lhostejnou. |
@Janina6: Nejvýstižnějšími metaforami jsou pro mě ty kamínky a jeskyně kapuce. A hodně se mi líbí závěr. C... No teda, takové přemýšlení, díky... ty vypíchnuté oči realitou - jako že ji nechce vidět, že je k ní slepý, ke svým problémům, k závislostem... |
@Radovan Jiří Voříšek: No teda, takové přemýšlení, díky... ty vypíchnuté oči realitou - jako že ji nechce vidět, že je ... Občas přemýšlím, jo :) ale výsledky nejsou nikdy zaručené :D Jak to vysvětluješ, tak to cítím podobně, jen - je to realita, kdo mu vypíchnul ty oči? Vlastně si je zavřel sám, aby ji nemusel vidět. |
Radovane, další z tvých básní, podepřena realitou. Silná osudy postav, které jsou ti terapeuticky známé, blízké, rozhodně ne lhostejné. Díky za ně, ráda je čtu, ačkoli to není snadné... |
Beru to jako dredy a mládí. Kapuce uzemní muže a on vidí realitu. aAkoholiky. puštění psi jsou alkohol. Čekáš na dopis od někoho a nevíš zatím jméno? Na co čekáš? |
Hutná báseň, jak míváš ve zvyku, silná a smutná. Někdy je člověk na své problémy krátký, realita bezvýchodná... |
@Philogyny: Beru to jako dredy a mládí. Kapuce uzemní muže a on vidí realitu. aAkoholiky. puštění psi jsou... To je jako že čeká, že se něco stane zvenku, ale stejně se před pomocí zabarikádoval, žádnou nepotřebuje, takže žádná venkovní mu stejně nepomůže |
@Radovan Jiří Voříšek: To je jako že čeká, že se něco stane zvenku, ale stejně se před pomocí zabarikádoval, žádno... Omlouvám se moc za přeťuky, už po sobě začnu číst...A děkuji za dovysvětlení! |
@Philogyny: Omlouvám se moc za přeťuky, už po sobě začnu číst...A děkuji za dovysvětlení! v pohodě, já píšu s mrakem chyb |
Je v tom náraz, bolest i ticho po boji. Jako bys básní nechal zaznít ozvěnu toho, co jinak zůstává spolknuto. Silné, zneklidňující a pravdivé. Děkuju, že jsi to napsal. |
Nejvíc ty ledvinové.