Překlady z The Haiku Anthology 3
texty čtyř autorek
Ebba Story
vítr utichá –
ze skalky porostlé mechem
tenký pramínek
Ruth Yarrow
první chladná noc –
ticho mezi hlasy cvrčků
se prodlužuje
skalka u potoka –
otisky dětských nohou
se vypařily
Karen Sohne
mezi městy –
cestou po dálnici
tolik hvězd
muži po obou stranách –
zabrali mi
opěradla
Alexis Rotella
přesouvá se
se stínem radniční věže –
prodavačka květin
poslední den v práci –
ze stolu už mi někdo
sebral razítko
vánoční cukroví –
okusuju špičky
hvězd
Komentáře
@dadik: Alexis Rotella - vyhovují mně náměty...trochu mimo tu přírodu :) Já už nějakou dobu razím teorii, že americká haiku se od těch japonských nejvíc liší v tom, že často kladou důraz na lidské příběhy, spíš než čistě na přírodní lyriku. A je to oživující, myslím, že mistrem vyprávění lidských příběhů v haiku je u nás Roman Szpuk. |
@snake_01: Já už nějakou dobu razím teorii, že americká haiku se od těch japonských nejvíc liší v tom, ž... Já se v haiku nevyznám, ale lidské příběhy mě oslovují, samosebou pro mě osobně je haiku forma svazující |
Originály z neznalosti jazyka číst nemohu, ale je to naprosto jedno, neboť ty překlady jsou nádherné, inspirující a hodně odpovídají tomu, čemu osobně přikládám význam, aby vyjádření bylo současně básní i při zachování zákonitostí haiku, kdy je teprve potěchou číst. Všechny jsou výtečné, a cvrčková, květinářská a o dětských nohách ještě výtečnější. Není to poprvé, kdy zde nabízíš své překlady a pokaždé je to malý svátek. |
Pavle, díky za tvé překlady děl autorek - stopy, prodavačka květin, razítko mi učarovaly... |
Z celé této překladové série mě nejvíce oslovilo senrjú o okusování špiček hvězd. Na starém Písmáku mě zaujala diskuse o jednom z haiku autora hototo o prázdné prázdninové škole. Zaujalo mě to, protože jsem kdysi bydlela vedle velké školy a to podivné ticho ve škole bez dětí dobře znám. Hototo tu není, tak své haiku o prázdninovém školním tichu posílám tobě: Prázdninový den - Na ztichlém školním dvoře jen šustí lípa |
@Varvara: Z celé této překladové série mě nejvíce oslovilo senrjú o okusování špiček hvězd. Na staré... Pěkný text... v posledním verši bych ale možná udělal drobnou změnu: "šustí jen lípa" |
Možná by to tak bylo lepší. Každopádně tiché šustění listí je krásný kontrast ke křiku a výskotu, který tak dobře zná ten, kdo bydlel hned vedle školy. Ta konkrétní škola, o které píšu, ale dvůr nemá. Je to pavilonová škola mezi paneláky ze sedmdesátých let a je plná stromů. |
Alexis Rotella - vyhovují mně náměty...trochu mimo tu přírodu :)