Med
Domov, přesazený do kolonie zahrad
sálá vyhřátou ekostavbou.
V zimě prý stačí pouhá dvě polínka denně!
Teď, za lepkavého léta, chladí mě pohled na obraz
zimních velehor německého mistra "po odsunu".
V našem starém bytě zabíral celou stěnu.
Ladí s křišťálem lustru a zrcadlem.
Úložné prostory jistí šatna a nábytek z Ikei.
Utěsněný dům cedí skrz spuštěné žaluzie vzpomínky.
Maminka v šerosvitu popíjí hořkou tureckou kávu
ze stejného hrnku již šedesát let.
Hlasitě přemítá o svých záhonech květin.
Dělá si starost.
Ve spíži stále voní med.
Komentáře
Pokud je sklenice s medem ( a nebo jedem) řádně uzavřena tak nemůže vonět/smrdět. Tak. :D |
Zaujal mě hlavně stejný hrnek šedesát let. Staří lidé si dokážou vážit věcí. U hrnku na kafe to tak taky mám. A mám taky štamprličku na fernet a sklínku na whisky. Z něčeho jiného by mi to chutnalo míň... |
@Benetka: Pokud je sklenice s medem ( a nebo jedem) řádně uzavřena tak nemůže vonět/smrdět. Tak. :D Je to možná jen metafora, Bene, anebo moje představa o mamince/86. Díík. |
Každému na něčem záleží a všechno je spojeno se vzpomínkami. Dobře jsi to napsala. |
Mně vlastně stačí jen vyjmenovat nějaké atributy domova jsem na měko. |
jojo... rádi se chytáme starých jistot