Tak veru
Tak veru
26.1.2024
Správy z Nemšovej. Monka píše o švagrovi: „Tak Jurajovi včera úspešne uvoľnili obličku, už sa má lepšie, aj ciká. Dnes si ho ešte nechajú na pozorovanie, zajtra sa uvidí.“
Ja: „Tak som si vydýchla. Šikovní sú tí doktori. Bála som sa.“
Monka: „Aj tu bola ťaživá atmosféra. Mama Ola bola rozklepaná, nespala, nejedla, aj Hanka sa veľmi bála. Slzy mala na krajíčku, tak sme sa museli tváriť, že my sa nebojíme. Teda priznala som, že aj my sa bojíme, ale veríme lekárom, že to zvládnu.“
Iva: „Áno. Neni nič horšie, ako keď sa rodič bojí a tvári sa, že sa nebojí. Vtedy som sa bála najviac.“
Ja: „To sa ti niekedy stalo???“ emotikon s rukou na puse.
Iva: emotikon smiech cez slzy.
Monka: „Áno. To si ja stále hovorím, že musíš sa snažiť byť k dieťaťu čo najúprimnejší, lebo dieťa vycíti tú atmosféru a keď nehovoríš pravdu, bojí sa ešte viac.“
Moje múdre deti. Učili sa z mojich chýb.
Komentáře
(Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
E Evženie Brambůrková (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Šikovní sú tí doktori! Obdivuju tedy zejména chirurgy. Je to vlastně taková řezničina akorát s tim rozdílem že je žádoucí aby pacient přežil... :D PeS: Spešl pozdrav pro Haňu! ;) |
Před rokem