slunce je déšť
v době kdy kvetou trnky a hlohy
hudba včel objímá krajinu v naději
po teplu hlad a vítr tak strohý
jako by zima slov neznala cíl
a dny jsou apríl
slunce je déšť
pučící listy proklamací
ty slíbit léto nedovedeš
přesto jsem blíž
a raději
Komentáře
(Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
K Kočkodan (pismak.cz)
Před 2 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Jiří, tip tam od Tebe je, když rozklikneš Více a pod tím Seznam tipů, vidíš je všechny. |
Děkuji všem za podnětné komentáře, posouvají, pomáhají vidět, číst vašima nestrannýma očima. A Jirko, máš pravdu, že tento verš mi také připadá dost ústřední. Přičemž mi zase druhý verš byl hlavní inspirací. Přestože vlastně i první se drží vstupního motivu. Nechám si projít hlavou. Již v minulosti jsem svou oblíbenou oktinu trošku očesala a bylo to ku prospěchu textu. Díky, díky! Všechny srdečně prvomájově zdravím:) |
Za ústřední verš považuji ...jakoby zima slov neznala cíl..., ale pokud ho vnímám jako vstup k dalším veršům, které přírodní kolorit využívají jen jako metaforu k osobnějšímu zaujetí, vyjádření, pak bych druhý verš úplně vypustil, ...hudba včel objímá krajinu... mi přijde víc jako zbytečný přídavek, rozptýlující vypovídající strohost prvního a třetího verše. |
Chtěl jsem zadat tip, ale nejde mi to, zřejmě se zde v novém formátu ještě neumím orientovat. |
Před 2 lety