na talířku chlebíček
života pracně ujedený
pomalá gesta plná spánku
rukou i bezzubých úst
zázračně mění mimiku tváře

polknutí zvýrazní obličej stařeny
prohloubí podzimem zorané brázdy
horizont v mlze a blízký kopec
šlehačky vídeňské kávy

před dalších soustem
tvář hladí úžas
dítěte k němuž se skláním
když zvedá ruce k trhání hvězd
v dimenzích jazyka vyklíčí vzpomínky
rozkvetou do barev motýlích luk

ve všech těch podobách
umím se představit
jak se kde prostřelo
jak se kde zaselo
budeme sklízet