před pekárnou

svému stáří dokoupila
úsměv snad ze všech plundrových rohlíčků
očím lesní med i sluneční zář

a pecen chleba s křupavou kůrkou
teď ho jen tak tak
před sebou pevně drží a drží
a na něm postupně za zuby visí
tři vnoučci na prázdninách

až měkoučká střídka přináší klid
a všemožné tvary blízkého světa

mám takovou chuť se přidat

pod náhrobkem

pleje
tak pomaloučku pleje
mezi zimostrázem a vřesovcem
sama již blízko k devíti křížkům

chvěje se
bělostné prachové pírko
na rozbujelém orlíčku

dříve než uchopí stonek a trhne
zapře se
pohlédne k nebi
kde cosi zpívá a končí
či začíná