Fruhling

Před 14 lety

Miniatury prozaické

1

23

17

Ze světla


 Najednou jsem nepotřeboval spát. Volnoběh událostí natáhl dny do nekončícího horečnatého snu.

 Město najednou vypadalo jako fotografie pořízená z jedoucího automobilu. Nezřetelné obrysy postav. Červené a bílé světločáry prořezávají tmavě šedou hmotu domů: město jako série fragmentů, město rozložené do fotoalba.

 Pokaždé, když jsem ji spatřil vprostřed té surovosti, jasnou a zřetelnou, namlouval jsem si, že se mi jen zdá, že jsem konečně usnul – že už nemám potřebu ji hledat.

 Displej fotoaparátu se leskne natolik, že není nic vidět. Musíme přejít do stínu. Postupně kontrolujeme kvalitu jednotlivých fotografií. Najednou se mě zeptá, proč na žádné z nich není jediný člověk. Řeknu, že fotografování lidí se mi hnusí. Jsou to trofeje zastřelených pohybů. Podá mi fotoaparát: zastřelil bys mě? a začne odstupovat. Zatímco se na mě dívá, překročí obrubník, hranici stínu, v polovině náměstí zakřičí: Udělej to! Neudělám to.

 Nechám ji projít kolem morového sloupu až k průčelí protilehlého domu. Tam se zastaví, ale dřív, než se vydá zpět, nečekaně obrátí zrak do ulice, kam nemohu vidět. Minimální okamžik ustrnutí. Stisknu spoušť.

 Samota uprostřed pole, temné hučení automobilové dopravy. Z jedné strany dálnice, z druhé stará cesta. Statek udržovaný jen s vypětím všech sil. Správcem je kdysi poměrně známý sochař, dnes odstavený na boční kolej. Má rád víno a návštěvy mladých lidí, převážně studentů, nesmí se však zdržet dlouho a okoukat se. Jedině tak jej udrží v přítomnosti, bez myšlenky na nejistotu zítřka.

 Vedlejší místnost je plná byst. Svítí se v ní. Stojí ve dveřích a její profil je obtažen tenkou linií žlutého světla. Měkké světlo přejde přes hřbet nosu a postupuje hlouběji do profilu: rozzáří oči, ale na konci očnicových oblouků ztratí ostrost a rozpije se na tváři. Pleť je matná, temně hnědé vlasy teď vytváří téměř jednolitou černou plochu. Rovné zastřižení horizontálně protíná krk přibližně v polovině. Poslední odlesk světla postupuje po této vodorovné linii. Pak se roztříští o vertikálu dřevěné zárubně.

 Všimne si, že ji pozoruji, chce jít ke mně, ale přikážu ji, aby se ještě chvíli nehýbala. Je trochu nervózní. Překvapuje mě, že scéna pořád ještě funguje.

Nakonec se pohnu jako první. Pohyb všechno zruší.

 Nejprve jsem zničil všechny její fotky. Nebylo jich moc. Smazal číslo, které mi nechala. Pokusil se ji nenávidět. Den po dni. Myslel jsem, že to tak bude snazší. Nebylo. Příliš pozdě jsem zjistil, že fotografie jsou opiem vzpomínek. Že číslo v telefonu funguje jako ochranná hradba před touhou zavolat.

Neustále se pokouším vrátit se a začít znovu: vymazat ji. Zůstal mi jediný její zvyk: chodit na bazén. V tomto případě jsem se spokojil se změnou času. Přestože v pravidelnosti byla můj pravý opak, plavat chodila stále ve stejnou odpolední hodinu.

 K večeru je bazén prázdnější. Poslední plavci posouvají oranžové odlesky lamp a chladnou modř reklamních led-poutačů napříč zčeřenou hladinou. Voda je po celý rok stejně studená, koloběh čerpadel vysál teplo ročních dob.

 Plavu, pravidelnými tempy člením čas. Je fascinující, jak se z něčeho tak banálního jako dýchání stává série událostí fázující mechanický pohyb.

 Nakonec, než je čas jít, zavřu oči a potopím se. Co nejhlouběji. Než nahmatám dno, přestane bazén existovat. Už není žádný pevně ohraničený, betonový kvádr. Žádné hodiny netříští návštěvní čas. Už je jen moře, chladné a bezčasé, nijak neohraničené moře, které ve svých hlubinách probouzí zapomenutou lehkost lidského dechu – s každým decimetrem syrověji a naléhavěji. Klesám. Jsem.


Komentáře

Athares (pismak.cz)

Před 14 lety

(Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)

reka (pismak.cz)

Před 14 lety

(Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)

Alegna (pismak.cz)

Před 14 lety

(Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)

Fruhling

Před 12 lety

Díky za čtení .)


Fruhling

Před 14 lety

Dík za kritiku. Je docela vtipné - ale to jen tak mimochodem - že osobně tíhnu spíš k sochařovi než fotoaparátu .)

Fruhling

Před 13 lety

Samozřejmě, časem ale z toho zážitku vymizí faktografičnost a stává se jakousi idealizací... Ale čeho? Skutečnosti? Nebo naší představy o skutečnosti?

Fruhling

Před 14 lety

Představuji si, že se vypravěč probírá pamětí jako fotoalbem nebo sérií pohlednic. Obrazy, které vlastně nic neznamenají, ale z nějaké neznámé síly se usadí v člověku, se i přes snahu potlačit je vracejí. Nakonec mám rád i popisy, které pomáhají vytvořit prostor scény, pozadí obrazu. Samozřejmě, že co do popisnosti existují technické zprávy a existuje Claude Simon .)

Movsar (pismak.cz)

Před 14 lety

(Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)

Fruhling

Před 14 lety

A proč ne, že... .) Dík za nominaci.

Janina6

Před 14 lety

Jsou tam fakt pěkné detaily, třeba "město jako série fragmentů, město rozložené do fotoalba". Série fragmentů, to označení by se asi dalo vztáhnout k celému textu. Nějak jsi dokázal, že mi ty cizí fotografie nejsou lhostejné. Jinak mě při čtení napadlo, že se to podobá miniaturám, které píše .duke. Nejspíš za to může téma rozchodu a vyrovnávání se s ním, které se u něj taky často objevuje. Pasáž o plavání v bazénu je nádherná.

Fruhling

Před 14 lety

cože? ... .) .duke to tehdá napsal ve vztahu k novému nadechnutí, že člověk v určitém okamžiku musí zahodit všechny sentimenty, které paměť udržuje. Přestat se trýznit pominulým štěstím. Jo - a dík za čtení.

Minty (pismak.cz)

Před 9 lety

(Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)

Fruhling

Před 14 lety

Dík oběma za čtení. .duke v jedné své miniaturce tady napsal, že paměť je tichý zabiják, myslím, že měl pravdu .)

StvN (pismak.cz)

Před 14 lety

(Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)

reka (pismak.cz)

Před 14 lety

(Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)

.duke. (pismak.cz)

Před 14 lety

(Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)

Janina6

Před 14 lety

To je hodně zajímavě napsané. Souhlasil bys se zařazením do Povídky měsíce?

Movsar (pismak.cz)

Před 14 lety

(Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)

Chigwell (pismak.cz)

Před 13 lety

(Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)

ANNA TEE (pismak.cz)

Před 12 lety

(Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)

archanděl Michael (pismak.cz)

Před 14 lety

(Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)

alcap on e (pismak.cz)

Před 12 lety

(Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)

archanděl Michael (pismak.cz)

Před 14 lety

(Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)

An unhandled error has occurred. Reload 🗙

Připojení k serveru bylo přerušeno. Probíhá obnova připojení...

Připojení k serveru se zatím nepodařilo navázat... Zkusíme to znovu za s.

Připojení k serveru se nepodařilo navázat.
Zkontrolujte své internetové připojení a zkuste to znovu nebo načtěte celou stránku (F5).