Jen tak pro radost
Rozárka
V pátek jí bylo osmnáct. Neumím napsat písničku a tuhle básničku jsem napsala přesně na den před osmnácti lety. Včera jsem pověřila Aiku, aby mi ji přezpívala. Jistě bych ji zazpívala líp, kdybych to uměla. Lépe bych artikulovala... :-) přesto tu nedokonalost Aice odpouštím, protože když vám osmnáctletá vnučka napíše, že moc děkuje, že takový dárek je pro ni nejhezčí.... je to ten nejhezčí dárek i pro mě.
Dotknout se prstem něhy
počkat si na příběhy
ve kterých budeš
princeznou mých přání
holčička s kukadly
co ptá se bez přestání
babičko
babičko
držím tě v náruči
a jsi celý tvůj táta
tvářičky hebounké
jak kvítky jabloní
jsi moje potěšení
takový kus zlata
poslaný z nebe snad
ke svému zrození
jsi princeznička ze snů
která se narodila
líbezná holčička
a možná trochu víla
když štěstím
dokážeš zasypat tolik lidí
Děkuji za tebe
Rozárko roztomilá
děkuji za tebe
Tomu kdo vše tu řídí
Komentáře
Jo, Jani, letí to... byla jsem tu už druhýn rokem, když se narodila, pak jsem začala psát Střípky... nějak se mi to tu nechce pořád smazat :-( |
l lawenderr_ (pismak.cz)
Před měsícem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
:-) jo, k tomu nejde nic jinýho...jen, že to tak strašně rychle uteklo a nebýt tyhle holčičky, nebyly by ani moje Střípky. Nejlepší dárky se prostě nedaj koupit ;-)