Děkuji, já vím, že si mě umíš přečíst ;-)

Jani, ani ne...jen si zapisuju, však víš...

Jiří, koukla jsem na to, ale je to takový vnitřní "rozhovor", kdy ve skutečnosti raději mlčíš. Proto ta zájmena. Vždyť o mně víš, že nepíšu pro svět, ale především pro sebe a své blízké. Bez těch zájmen by to bylo víc rozpažené a to jsem nechtěla. Děti mohou vyrůst, dospět, ale máma  zůstane mámou až do smrti .

Víš Danny, někdy je to tak, že tě semelou...a co s tím, když už to nejde napravit, protože prostě už ten plot bude natírat někdo jinej?

Danny, když je to jen o tobě a neubližuje to tvým blízkým, tak to ani snad nejsou ty pravý boží mlýny...

Hezký text, osobně bych ho vyčistil asi od tří či čtyř zájmen, ale je bez zbytečného balastu, jde po myšlence, jistá si myšlenkou vyjádřenou posledním veršem. Vymyká se zde běžným básničkám o lásce, které úpí buď romantismem nebo bolestí, tato je všímavá,  nabádá, abych si to hezké v životě hlídali, nezlenivěli, když se nám zdá, že to "klape" jak má, aniž nás napadne, že písek do soukolí může přijít i ze Sahary (myšleno, že často prolínají do vztahu i úplně vnější okolnosti, které způsobují úplně jiní a nám se dlouho zdá, že se nás to netýká).

Líbí se mi. celá

Marcelko, mířilas do svého prostředí, ale tak šikovně, že je čitelná i mimo něj, nějak se ti ruce rozpažují samy a to je veliké plus.

Marcelo, u mě to byl střet s úředním šimlem, kdy jedno mlýnské kolo chtělo nějaké X a druhé chtělo pravý opak: po dokopání katarze

mlýnské kameny jsem nedávno zaznamenal a dokopaly mě přesně tam, kde jsem potřeboval být, takže za mě dobrý a Bůh má bod :)

Vidíš hluboko pod povrch.