Dál

Ve městech taje sníh

a rezaví lidé

jdou, neví kam

je prosinec

mezi psem a vlkem

a sněží holubi

je všechno bílé

jako když nahá ležíš vedle mne

a svíčka kreslí stíny

o které s mrtvými se pereme

slituj se Bože nad námi

že na červenou chodíme

jak v Praze tak i jinde

však den je šedý

jako maso kuřete, které nikdy nevidělo slunce

a tak spěcháme ke světlu tramvají

jako můry vlétnout do plamene

je nebe plné vody

a vzduch voní rybami