A ráno tiché je

jak chvíle před bitvou

a vedou koleje

v té chvíli před pátou.

A vše je jako dřív

a hvězdy všude jsou

a stíny staví kříž

lítostí nad rosou.

A času soukolí

skřípou a točí se

vesmír je nad námi

visí jen na vlase

A my jsme tiší jen

že cosi šeptáme

a venku začne den

sebe se zeptáme.

Jestli jsme ještě zde

když dýchat přestávám

a jestli srdce mé

krve pít dostává.

A ty mi odpovíš

že pořád s tebou jsem

i když pod nohama

mizí mi kamsi zem.