Padla k zemi první tráva

stvoly vodu z těla roní

a leží tam jak armáda

po poli ji vítr honí.

A tak končí všechna sláva

zatočí se všechno v kouři

i oblaku šedá hlava

rozcuchaná v letní bouři.

Však v tom seně budou spolu

čekat až jim jabka spadnou

z korun nebe přímo dolů

ti kdož po nás na svět přijdou.

Třeba najdou naši stopu

nebo postel v první trávě

a ulehnou do ní spolu

jako my dva a teď právě.