Sen
v jednu chvíli
se stromy naklonily
na druhou stranu
světla ze vzdálených břehů
spadala na kamennou zem
a oblaka se rozmělnila
v periodách smutku
je dobré
dívat se na život jako na sen
když se ti zdá něco zlého
začneš křičet
a probudíš se
Komentáře
Pěkné. Jen dvouverší o oblacích mi připadá nepřirozené - moc na sílu. Tato místa, ve kterých se snažíš víc zapojit básnický jazyk mi tradičně u Tvých textů skřípou a málokdy působí opravdově. |
a annnie (pismak.cz)
Před 3 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
B Bačkovský (pismak.cz)
Před 3 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
p patricia w. (pismak.cz)
Před 3 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
A Alenakar (pismak.cz)
Před 3 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
j javavia (pismak.cz)
Před 3 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Jemný text. Píšeš s citem :) Oblaka, co se rozmělnila v periodách smutku, působí jako šlehačka - může a nemusí to tam být. |
I Iveta_Ivka (pismak.cz)
Před 3 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
I Iwana (pismak.cz)
Před 3 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Děkuji za kritiky.