Poslání paměti
po dlouhé době
zase na tom starým místě
kde ulice
přerůstá v park
uvidět vzpomínku
ukvetlou
ve štukovaných zdech
ranního prachu
s vůní větru
ve vlasech
našlapovat stejně
jako když byl život
těžkej jak
první ranní zvonění
teď
když už se nehodí
ani chodit spát
rána neexistují
a slova jsou tak bezmocná
naštěstí člověk
rychle zapomíná
na svoje dávný snahy
to aby si mohl být stále jistý
že to celý vždycky
dávalo smysl
Komentáře
(Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
O O.Pasir (pismak.cz)
Před 5 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
K Kaj (pismak.cz)
Před 4 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
v vesuvanka (pismak.cz)
Před 5 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
P Plavé gesto (pismak.cz)
Před 4 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
I Iveta (pismak.cz)
Před 4 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Vemi dobrá vazba, nezůstává jen u imprese, ale nese smysl sdělení a východisko. Nutí přemýšlet a vkládání vlastních prožitků. V šesti slokách (to už ve svých parametrech považuji za obsáhlou báseň) není vata. Báseň nenudí, nevede k přeskakování. |
Před 5 lety