Já marnou touhu ukrývám...
Musím se bránit jako lev,
abych hned smutku nepodleh,
když jaro zase přijde k nám
a spoustu krásek potkávám.
Říkám si v duchu: "Jsi už kmet!
Pro tebe ten květ nerozkvet...
Ty máš být dávno v útlumu!"
Pak touhu zvěčním v pantunu...
Co naplat, vím, že spadla klec,
toť vzhledem k věku jasná věc,
a že jsem ten veršotepec,
i sonet zkusím nakonec...
Ač chandra na mne útočí,
pohlédnu pravdě do očí,
vyhledám klokoč zpeřený,
naplním pytlík semeny.
Ta doma všechna provrtám,
na provázek je navlékám,
růžence dělat dobře znám,
ženy, kterým je rozdávám,
neví, jaký žal v srdci mám...
Komentáře
Tak doufám, že máš už jasno! ;-) Ono i tohle bylo drabblátko stejně jako i další kousek. A bronchitida, co to zadává, je posedlá obdivem k profesoru Čermákovi (letos už slavil, tuším, 85 let), který zkoumal česká rčení a neobvyklé výrazy v češtině. A ona má jeho knihu. Teď to bylo "bít se/bojovat/bránit se jako lev." Tak jsem si broukal různé písně, až jsem se uvolnil a odpoutal od okolního světa a pak přišla inspirace. Při tom broukání se mi vybavily i diskošky v rumunské Magálii (části těch rekreačních středisek měly jména podle planet:Jupiter, Saturn, Vénus...). A vzpomněl jsem i na jistou Růženku Růžičkovou, co tam byla a odtud jsem přeskočil k růženci. Zrovna jsem si broukal "Po babičce klokočí" a tak jsem jukl, co to vlastně je... Cesty inspirace jsou nevyzpytatelné! ;-))) |
Nemůžu si pomoct... naplním pytlík semeny (v básni o touze), to mi zní jako dvojsmysl a při každém čtení se musím uchechtnout jak puberťačka. Pardon. |
Jsi tím, o čem přemýšlíš, Janino! Pokud se při každém čtení musíš uchechtnout, znamená to znamená, žes to četla vícekrát! :-) https://youtu.be/XlJRLbNcqhw?si=0BXNtP2N1Pd2hkfM |
:)
Jasně že čtu básně vícekrát, než se k nim vyjádřím. Abych si ujasnila dojmy. Někdy člověk na první čtení něco nepochopí nebo na ten text nemá tu správnou náladu. Hezký den!