Já ztratil hlavu svou

Delfín

Před rokem

Verše vázané

Já ztratil hlavu svou,

když tebe prvně zřel jsem,

v hlubině očí tvých se rázem utopil.

Co počít si s tím mám,

já tehdy nevěděl jsem,

vždyť já jsem v chvíli té hned srdce svého zbyl.

Tvá ústa rozkošná

mi nedala pak spáti,

je zlíbat toužil jsem a vše bych za to dal.

Byla tak líbezná,

já snil, že hned mi vrátí

polibků přehršel a líbat budou dál.

Však byl to pouhý sen,

co s rozbřeskem se ztrácí,

když procitl jsem z něj, život se smutným zdál.

Samoten dál jsem jen,

venku zpívají ptáci,

milostným blouzněním den nový vale dal...

Komentáře

0
D Delfín Před rokem Rhodésie, je to tak. Byl to můj záměr, protože jsem si uměl představit, o čem druzí zpravidla budou psát a chtěl jsem to pojmout trochu jinak.
k kuba.49vojenciak (pismak.cz) Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)
D Delfín Před rokem No, je to zase veršované drabble, zadán byl frazeom "ztratit hlavu." Mělo to vyznít archaicky, viz ten sloh, a tu frázi "srdce svého zbýt" jsem taky kdysi dávno někde četl. Že staří básníci občas užívali nezvyklé výrazy, někdy i zkrácené, asi víš. Já bych se sice do té 100 slov vešel, i kdybych napsal "srdce své pozbyl", na slabiky by to taky sedlo, ale už by to trochu porušilo původní záměr, aby to znělo hodně starodávně. Navíc se to i zpívá, ta melodie začíná jako u písně "Já na vojnu se dal pro krásnou plavovlásku", byť v třetím verši už uhnu jinam. A prostě se mi lépe zpívalo tohle! Jsem už takovej, že jsem prostě hledal něco, co by jiné nenapadlo. Je to přec jen takové sranda klání jednou za měsíc... Já si vždycky zapíšu torza různých nápadů, pak dělám chvíli něco jiného, třeba si zpívám či broukám, v podvědomí se to zpracuje a pak mne chytí nějaká melodie či rytmus. Třeba: Neváhejte ztratit hlavu, jde tu přece o lásku, I já na čubu v tom plavu, ctitel živých obrázků.
D Delfín Před rokem Kubo, máš pravdu v tom, že já ta veršovaná drabblátka píšu jako zpěvné texty. Tady i v té druhé veršohrátce mi to vyšlo akorát.
Benetka Před rokem Tvůj styl psaní je mi blízký. Tež su duša romantická :D Ale tohle Tvé dílko se mi zdá hodně kostrbaté. Plus ještě používáš slova která sice jsou v tzv. kategorii básnicky nicméně v dnešní době už zní značně archaicky a v textu spíš ruší než co jiného - je jich tam přespříliš. Mimochodem: srdce svého zbyl - mělo by tam asi být pozbyl (ve smyslu ztratil :)
R Rhodesien Před rokem Jo, ten užitý jazyk, ale i slovosled tomu dává tu atmosféru, kterou jsi zřejmě měl v úmyslu. Jenom něco osobního. Nepamatuju si, že bych někdy ztratil hlavu při prvním pohledu. Vždycky mi to trvalo dýl, o to to bylo intenzivnější... :)