Každodenní
Jak klidný mohu býti?
Jak klidný mohu býti,
když cítím vůni ženy?
Sny mužské počnu sníti
a celý natěšený,
v tom pocitu se ztrácím,
tak něžně myslím na ni,
jak list se chvím a psacím
perem píšu vyznání...
Kéž mile shlédne na mne
a v srdci lásku cítí,
nejsem povahy klamné
a jen s ní toužím býti...
Nechť pár tvoříme stále
i v čas divokých bouří,
pochyby nenadálé
ať mysl nám nesouží,
k sobě jen vždy se známe
v akordu srdce buší
jak když jen jedno máme
i jednu krásnou duši!
Co příklad lásky věrné
navěky buďme spolu,
zaplašme chmury černé,
odolni vůči bolu!
Komentáře
K Kočkodan (pismak.cz)
Před 2 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Je-li vůně v chřípí host a ta žena taky kost, pak ni Metuzalém sám neřekne hned: "Já to vzdám!"
Dokud nemá na kahánku, ve svou hvězdu věří dost, to je, milý kočkodánku, správných mužů povinnost! ;-P |
Nějaký nový rýmy, neznámý, bych chtěla. Ať se mysl nám nesouží, ať si radši zasouloží. |
Já si vzpomínám , jak ti asi před pěti lety napsal Špáďa, že tě to ještě baví. A baví. :) |
Ještě takový dotaz. Ta jména autorů vpravo v komentících vypovídají o tom, kdo dal autorově reakci komentík a pokud on sám dal tip jiným komentíkům pod svým dílkem, měla by tam být za tím "Dát tip" fajfka? A těch fajfek lze nasekat i víc? :-) Pak mne ovšem mate, že u Sváti mám jen fajfky, u Kočkodana i jméno! Napadá mne, že to třeba nesouvisí s tím, zda mne někdo má v oblíbených nebo já jeho či to tak máme oba a informace o tipujícím bude jen v avízu toho, kdo tip dostal?! Já už si tu velké seznamy VIP nepořizuji, protože mi chodila avíza na něco, co jsem pak nenašel, protože to autoři či autorky mezitím zase smazali, viz třeba Jarmilka Mossová/Kuřitková či sestřičkasluníčko1. Takže jsem se raději sám proklikával k nim i k jiným a občas zanechal stopu. ;-) |
A proč by mne to nemělo ješté bavit, Sváťo? Hravost se z mužovy duše nevytrácí, pokud už ji v sobě jednou měl...Ten věčný kluk tam uvnitř žije dál...:-D |
Janina by ráda měla
verše o slavnostech těla?
V nicku svém má číslo 6,
souložit chce o 106...
Tohle byla taky verze jednoho zpěvného drabblátka na zadání, (Mrkev, bolest, vroucně, strkat, mokrý. ), které jsem ale nevložil, mám ho jen v notesu v mobilu.
Deniska s Marjánkou, vážení,
mívaly lecjaká svrbení,
o radu vroucně se modlily,
odpověď dostaly za chvíli.
Okurka, mrkev nebo svíčka
staly se jim posly štěstíčka.
Bolest cítily jen zpočátku
tyhle dvě panenky z Počátků,
malého města z Vysočiny,
když chyběl jim ten Jediný!
Zrak v touze upřený do dáli
prstíčky dovnitř si strkaly,
bývaly mokré za chviličku
jaká slast, ach, můj ty božíčku!
Když si tak dobře udělaly,
při svíčce mrkev si strouhaly.
Jen s cukrem anebo s jablíčky,
(mívávaly mlsné jazýčky!).
Jedly i salát okurkový,
řízečky, chléb, sádlo škvarkový,
Láska přec prochází žaludkem,
linie štíhlá, ach čert tě vem!
Víš, jsou věci, které píšu jen pro sebe či někomu soukromě. A teď tu o mně některé možná ztratí iluze! ;-)
Taky na tu Bishopovu tatrováckou specialitu (T 613-5 byly jen vyrobeny 4 kusy!) mám parafrázi a to na známou melodii:
《:Nad Tatrú sa blýska
pleška sůsedova;》
《:Je to auto hustý,
keď sa Jano pustí
cestou do Liptova. :》
No, má to pokračování, ale to musím dodělat.;-)