pražské lepidlo
obleč mě do saténu kočičích hlav
a posměšných koňských koblížků
prodávaných jako staročeská pochoutka
a nasaď mi Mozartovu paruku
protože bez ní nejsem nic než shluk tónů
tramvajového zvonku u historické tramvaje s novým motorem
kdysi jsem toužil poznat město i s jeho klauny
protože z rodného hnízda se nejde vytrhnout
je v tobě je ve mně je ve vráskách asfaltu
je kam se podíváš obalené žvýkačkou naléhavosti
jako pavoučí kokon spadlý do prošlapané boty
která už se nikdy neodlepí
Komentáře
(Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
E Evženie Brambůrková (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Jsi dobrý pozorovatel, ještě by báseň myslím snesla pečlivější úpravu /2x jako vyjádřit bez srovnání, ale rovnou metaforicky, 2x protože/ - ale celkově slušné... |
Před rokem