Verše volné a smíšené

2

4

4

rozrážíš buclaté tváře města


koloběžkou pocitů

rozrážíš buclaté tváře města

které se krmí samy sebou

jako první syn boha

věční holubi kálejí

i na sochy mrtvol na nábřeží

uspokojeni vlastními těly

jimiž stírají kapky jedu z perutí střech

rád bys nějak unikl osudu

té kanibalské kryse

toužící po krvi

svých dětí

rád bys nějak unikl osudu

a zdem co tě

svírají jako tělo

přibité k srdci vlastního otce


Komentáře

Díky za ohlasy.


Kočkodan (pismak.cz)

Před rokem

(Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)

Gora

Před rokem

Moc dobrý nástup, koloběžka pocitů báseň pěkně rozjela...

Jen bych ubrala metafor, jsou velmi silné a méně většinou bývá více.


Philogyny

Před rokem

Taky jezdím na koloběžce, Ta poslední.


An unhandled error has occurred. Reload 🗙

Připojení k serveru bylo přerušeno. Probíhá obnova připojení...

Připojení k serveru se zatím nepodařilo navázat... Zkusíme to znovu za s.

Připojení k serveru se nepodařilo navázat.
Zkontrolujte své internetové připojení a zkuste to znovu nebo načtěte celou stránku (F5).