Děkuji za hezkou diskuzi!

Já mám zlatobýl spojený s koncem prázdnin a cestou vlakem zpátky do města, do školy.
Když jsem ho zahlédl za oknem vlaku na náspech kolem trati, dýchl na mě lehký smutek a první závan chladu, bylo už září...

Díky všem za čtení i za komentáře - jsem rád, že se sveřep ujal (identifikace téhle trávy mi dala trochu zabrat, ale o to lepší inspirace k použití jejího krásného jména v posledním verši to pak byla ;-).

@Kočkodan: Děkuji, opět parádní variace - tomu tisknutí jsem se fakt zasmál :-)

Má to atmosféru.

Tady bych ocenil poslední a už podruhé si všímám i jakési významové hry se slovy. Sveřep jako travina, která má ambice nástupiště dobýt, ale kdyby tam třeba byly trsy chrp nebo vlčí máky, i to by, možná ještě lépe kolidovalo v rámci tohoto haiku.

A možná jsou to ty trsy sveřepu.  .o)

Já nejprve četla dolévá osudy.... :o)

Mi ten sveřep připomněl, jak jsme kdysi byli v Praze na tom čtení v botanické zahradě. Recitovala tam i Jitka Srbová. Ta měla, panečku, hlas. No a mi zůstal v hlavě ten její sveřep z básně a ne a ne jít ven. Byl svým způsobem sveřepý.... :o)

Náspy maj nejraději budkáči. Šneci. Tolik ulit. Všeci tu kecáte o hovně. Ty tam jsou taky. Vždycky musím zastavit, milostpán musí očichat DNA. :o)