Věř mi
Já nejsem Prášil, romantická duše
nikdy jsem nebyl ani poeta
a všechny sliby zní mi prostě hluše
ty jarní jistě shnijí do léta
Ničí mě víc než vůle nesvobodná
sliby že budu létat na měsíc
svůj hořký pohár musím vypít do dna
ten kdo chce všechno často nemá nic
Na louce zbité kosou neposednou
vyroste sotva pažit voňavý
věř mi to prosím, věř mi aspoň jednou
rozbitou harfu pancíř nespraví
Komentáře
Zajímavý téma, moc hezký obsahově.
Za mě je nej třetí sloka a to jak zpracováním tak i nápady. "Zbitá louka" nebo "harfu pancíř nespraví" - to je super! |
M Madu (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Louka zbitá kosou neposednou...! Jo!! Parádní!!! Hezky si hraješ se slůvky a to já tůze rád! ;) |
K Kačka T. (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Díky všem za hezké komentáře :-)