Gora - ano, to máš pravdu :) Díky, opravím.

Nádherně.

F.M.R.C., Litarts - díky za oba názory, je vidět, že každého pohled na danou věc je osobitý. A to je, myslím, v pořádku. Sama jsem trochu tápala, v které části pokračovat a kde dílko stopnout. Nakonec je to tak, jak to je :)

I všem ostatním děkuji za slovíčka. Každé hodnocení je pro mne přínosné. Dá se z něj totiž "odpíchnout" dál.

Brnetka - a víš, že někdy i chci.

Pižák - to bych si nedovolila :)

v noci nespíš, unaven?

a když ráno vyjdeš ven

nedaří se, cítíš ztrátu?

vezmi si hrst barbiturátů

Zádumčivá báseň... první strofa mi připadá nejpůsobivější.

V posledním bych odstranila čárku - Vždyť z malých velký bol se skládá.

Pěkný od hlavy až k patě...

Ještě přidám ke svému názoru:

V první sloce je řečeno vše, bez zbytečných popisností a vysvětlování. Ty jsou však obsaženy v dalších slokách, ale již jinou, vybočující formou, kde se autorka dokonce obrací i otázkou ke čtenáři. Ztrácí se tak básnivý duch první strofy. V témže duchu by jistě bylo možné v básni dál pokračovat.

Po smrti. To budeš dlouho spát. A nebude Tě trápit... Nic! Ale to určitě nechceš!?

První sloka je zdařilá a říká vše, ty další dvě bych již vynechal.