Odetta
Bože, já netuším,
proč ve tvé náruči
nacházím chlad.
Radosti málo znám,
stínům tak podobná,
toužím jen spát.
Sladké mám představy,
život jak z hedvábí
a muže cit.
V noci spát na rukou,
které jsou zárukou,
že najdu klid.
Život je jinačí -
toužit snad postačí
k utonutí.
V trpkosti těchto dní
snívám sen poslední
o labuti…