Chtěl jsem
Chtěl jsem si s vámi zatančit valčík
chtěl jsem vám v přítmí verše číst
byla nám dána jen krátká chvilka
z románu pouhý jeden list
Byla jste křehká jak vinná sklenka
byla jste plachá jako stín
přelude sladký... vidino snová
čekal jsem kdy vás uvidím
Vy jste však přešla na druhou stranu
dřív než se běžně přechází
zůstal jsem sedět u kraje cesty
Churavím...
Vám nic neschází?
Komentáře
ano, taky mi to připomnělo Alexandra Sergejeviče a ta připomínka byla milá |
Aha, takže ten první dojem jsem měla správný. Ona ta otázka ale člověka trochu znejistí. Takhle bych se asi v duchu ptala právě někoho, kdo mi chybí, ale já jemu (pravděpodobně) ne, protože už žije s někým jiným... Nevím, jestli bych se ptala mrtvého, "jak se mu daří". Ale co, nemusí to mít každý jako já. Díky za objasnění. |
Střídavé rýmování jen ve 2. a 4. verši ve slokách mi zní nedostatečně, básnicky slabě, únikově. Chtělo by to důsledný ABAB. Ve 2. sloce je navíc problémové (stín - uvidím). |
b blacksabbath (pismak.cz)
Před 2 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Pěkné, i když melancholické... Verš "přešla na druhou stranu" jsem si mylně vyložila jako smrt, ale podle otázky v závěru to zřejmě bylo jen opravdové přecházení ulice. |
Možná by se mi na konci posledního verše líbila víc tečka než otazník. Pak by se totiž verš "dřív než se běžně přechází" dal chápat mj. jako motiv smrti. |
Ano, jen... Mluvíme občas se svými mrtvými. A on se ptá. Otazník je záměrný.