Route 441
Route 441
Route 441, na svém stroji. Horské kolo, poctivé z devadesátých let, s novou brašnou, a tak nemusím mít nic na zádech. Tenhle rok jsem ho vytáhl podruhé. Míjím vzdáleného známého, je o dvacet let starší a já taky. Mám helmu, brýle, projíždím, nepoznal mě. I kdyby ano, nepoznal jsem já jeho. Není to osobní. Nechci s nikým mluvit, nechci s nikým sdílet svůj život, jak se mám, nechci small talk a pozdravovat. Jedu dál a míjím. Šestka mečů tarotu keltských draků mi radila, abych od všeho a všech odplul na lodi, odešel, odletěl na drakovi. Hrad v dáli – příroda, pryč na chvíli od všeho a všech. Spalující slunce v lese nepálí, oáza uprostřed horka a pouště. Já a moje horské kolo, helma, sluneční brýle, trocha jídla, pití, teplé oblečení do zásoby, kdo ví, kdy se vrátím. Chtěl jsem na menhiry, ale táhne mě to doleva, alejí, stará místa, vzpomínky. Ne, nechci se cyklit v zrcadle vzpomínek a melancholie, něco je dnes líp, něco je hůř než před dvaceti lety. Ale vlastně je to lepší, jsem dál, jsem silnější, poznal jsem hodně věcí, našel svoji cestu. Route 441 plyne, jedu dál. Jedu. Pohyb je pohanská modlitba. Krajinou. Dopsal jsem tenhle text do mobilu, na odlehlé cestě z panelů. Nabrat síly, interagovat a popovídat si s krajinou a zase se pak vrátit, nevím kdy, bohatší o ztracenou sílu a svůj znovudotknutý silný střed. Dneska mám silnější kolo i silnější já. Cesta a pohyb, vývoj, spirály, kameny, stará místa (všechna místa jsou tak stará), potok a kopce.
Komentáře
K3: Psaní je fajn :) Já nepíšu až tak nějak často, prostě to musím cítit, musí to jít ze mě a musí být inspirace. Pak texty často píšu třeba na jeden zátah a krátká povídka je za chvíli. Někdy jindy si hraju třeba s formou haiku (netvrdím, že musí jít nutně o tradiční haiku a toto neřeším), no a piluju tři řádky celý den :) Ale nejde o to, aby u té formy haiku sedla jen forma 5-7-5, musí to sednout celkově. Ty liché rytmy jsou super a v češtině výzva a díky nim jsem musel psát jinak a zase vzniklo něco jiného. |
K3: Není se zač omlouvat, velmi si vážím toho, že se Ti texty líbily :) Ještě jednou moc děkuju za nominaci Studánky. |
Hezká miniatura psaná jakoby od boku na první dobrou. Mám rád kola i silnice, ale nemám rád horská kola na silnici. Nebo přesněji silnice na horách a na nich cyklisty. Nevadí mi horská kola na cestách. Měla by patřit do terénu. Většina by jich ubyla. Ze všeho nejvíc mám rád nordic walking, když mám čas chodím denně. Odpověz mi ale na otázku, kde mají ti chodci chodit? Když ze všech cest nasekali silnice. Po silnicích? |
Omlouvám se, neuvědomil jsem si že ta máš již Studánku, a nominace může být jen jedna, tak platí Studánka:). |
K3: Děkuji za přečtení, jsem rád, že se Ti miniatura líbila. |
A Alenakar (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
A Alenakar (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
A Alenakar (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Alenakar: Co se týče pohanství, mám to hodně z různých přístupů a stran, to je na hodně dlouhé a i osobnější povídání :) Zajímají mě Keltové, Slované, Germáni, tedy tzv. barbaská Evropa. Ale nejsem historik ani exaktní religionista, ani vědec, ani rekonstrukcionista; jedu to hodně free style a po svém, jako asi všechno :) |
Pár takových miniatur které napíšeš ani nevíš jak, a pak se divíš jak to vlastně vzniklo jsem taky napsal. U mě je to vlastně obdobné i u dlouhých povídek. Psaní mám hrozně rád. |
Alenakar: Ahoj, děkuju Ti za přečtení, za komentář, za tip :) Mě inspiruje pohanství. Dál třeba C. G. Jung a mnoho dalších věcí. Mám svoji cestu a nikoho nenásleduju, a to i v tom putování :) Kolo, když už, u mě jedině horské :) Jinak, co se týče cest pěšky, dělá mi extrémně dobře nordic walking, byly časy, co jsem nordic chodil denně, chci zas takhle chodit víc... :)