Mysteriózní
Začarovaný kruh
Jméno neznám, jen záblesk tváře v glyfech a runách Polární záře.
Jak změřím svůj stín o půlnoci,
kdo sám se zvedne, bez pomoci,
čí oko Tvým se občas dívá,
proč svou pravou tvář chceme skrývat?
Kam šli ti, co dlí v mé hlavě,
na co, lásko, myslíš právě,
kolik písku ještě máme,
proč se častěji nevídáme?
Vtom však kdosi (nechci hádat ani)
skryl má ústa ve své dlani.
Komentáře
L Lenochod (pismak.cz)
Před 3 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
A Alenakar (pismak.cz)
Před 3 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
dost dobrý, evidentně ti ty kartičky svědčí ;)