Stmívání
Obloha září, uzardělá,
slunce se právě dotklo čela
obzoru, který znaven dřímá;
docela blízko hučí splav.
V chuchvalcích mlhy před očima
od řeky k městu táhne zima,
vítr ohýbá stébla trav.
Co bylo známé je teď cizí,
ztemnělá mračna rychle mizí
s posledním svitem do dálav.
Komentáře
Janina6 - Děkuji, jsem rád přivedl-li jsem k životu vzpomínky. 8hanka - Za tu srozumitelnost jsem rád, je to pro mne hodně důležité. |
Vieš(umíš)...krásne ti to básni, si citlivá, vnímavá duša ukladajúca svoje pocity do veršov, obrázky toho, čo ťa oslovilo, poézia, ktorá sa nehrá na umenie ale ním je...a ktorej je rozumieť... |
a avox (pismak.cz)
Před 5 měsíci (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Tyhle okamžiky na konci dne mě vždycky hypnotizovaly, přála jsem si umět malovat. Jako dítě jsem se večer nemohla vynadívat... a dokonce i ten splav byl oblíbeným místem, kam jsem chodila. Díky tobě to všechno ožilo. |
Nikdy mi nikdo neřekl, že něco umím. Ani já sám si to nemyslím.
Přesto děkuji.