Hezký začátek sonetu, zřejmě. Jako vždy.

Nejsem básník, nikdy nebudu a kdybych byl, psát na zakázku bych nesvedl ani nechtěl.

Nevím, co znamená psát současně. Vím, co se mi líbí a co ne, mnohému nerozumím ale to se ode mne dá očekávat. Starší poezie mě oslovuje víc, a myslím, že je pořád všem srozumitelná. I těm, kteří básně běžně nečtou. Proč ji tedy zatracovat. Snad zde na Písmáku může každý působit svobodně a tak jak umí. Nikoho nenutím, aby moji stránku navštěvoval.

Já taky a nevím si s nimi rady, dokáží každé jablko či hrušku nahlodat.

Tak to je moudré. Mám podobný názor. Ale líbí se mi i ta složitá, stará i současná. Chtěl jsem říct že nemohu zavrhnout současnost když jsem její součást. To mi nejde dohromady. Ale spousta věcí se mi taky nelíbí.

Mně škodí sršni, přesto jsou krásné a to platí i o včelách. Já tu báseň tak chápu, i když taky nejsem básník. Důležitější je asi to, zda ti to něco řekne. Pravidla někdy svazují ruce...

Sladké bzučení. Čím dál hezčí.

Litarts - Je to těžké. Já moc nerozumím tomu, co píšete vy a vy zase nechápete mne. Smiřme se s tím tedy a buďme přáteli i přesto nebo se alespoň tolerujme. Víc k tomu nemám co říci.

K3 -  nezavrhuji současnost ani současnou, (moderní, chcete-li) tvorbu. Jen jí někdy nerozumím a proto ji nemohu hodnotit a ocenit, což je ovšem můj problém.

Příjemné střídání daktylu a ženského gendru, počtu slabik, který není pokažen úsilím o to, aby to tak na sílu vyšlo, příjemné rýmy. Obsahově jen nevím, co znamená královna zrcadel - co jsou ta zrcadla a o jaké jde hry. Vlastně díky tomu, že ona královna je hlavní postavou a je to o ní, tak si nejsem jist, o kom to je. Jinak jednoduše napsané (to nemyslím hanlivě). Na její rytmus by se dal tancovat valčík. I dětem by se tvá básnička líbila. Dala by se pěkně recitovat.

Za tip určitě stojí.

Ne o současnosti, současně. Jako vždy, všechno špatně pochopíš a leštíš vlastní ego

Safián - každej lichej verš mi zavání daktylsky

Safián - neznám "nestopový", čím se vyznačuje?

Lami,

ty úvodní metafory ale čtenáři navozují úplně jiné představy o popisované lesní královně (královna zrcadel, vládkyně her a smíchu), než jaké jsou nakonec objasněny.  

Teď čtu Safiánův komentář, zajímavé, dopoledne jsem chtěla k této básni napsat, že mi připadá, jako by ses vydal docela originálním směrem ve vázaném verši, že si vytváříš vlastní, romantický a smysluplný styl psaní...

Aristokraticky a noblesně středověké. Tak jo. To už máš za sebou. A teď něco současného

Lami,

báseň postrádá obsahovou logiku. Zpočátku veršuje o nějaké usínající lesní královně se spanilou lící, jíž nechybí půvab, ale nakonec se z ní vyklube královna ve včelím hnízdě. Buď to tedy bude v opěvných metaforách o nějaké lesní královně, nebo metaforicky o královně ve včelím hnízdě, s rojem bzučících, ochranných včel kolem něho.

Zajímavá otázka. Slibuji, že o ní budu přemýšlet

Líbí se mi. Hladí to. Děkuji.

No a Stratil se prostě ztratil...