Večer jako jiný,

sedm piv, dva giny

V mozku plíseň, rez,

doma chcípl pes

Půlnoc bila málem,

vítr skučel žalem

Vše mi bylo fuk

A v tom zvonku zvuk!

Stála tam jen v kápi,

že mě dneska lapí

Hned po domě chlad

plížil se jak had

Sláva, pojď už dále,

sám tu žiju stále

Dáme spolu gin,

zapijem ten čin

Překvapeně vzhlédla

zjevně ven ze sedla:

Necítím tvůj strach,

víš, že já jsem vrah?!

Rozpaky hoď někam,

už tě dlouho čekám...

Našla v ginu slast,

netušila past

Došlo na něžnosti

Když jsem hladil kosti

jí se chtělo spát

Lhal jsem: mám tě rád

Vyhrnul jsem kápi

dělal to co chlapi,

když maj na to chuť

Teď mě teda suď!

Po třech číslech bledý

ještě naposledy

ojebal jsem smrt

Řvala: Ty jsi zmrd!

V mžiku zdrhla bosa,

v rohu zbyla kosa

Venku dýní svit

hlásí: Je čas žít