Když levandulím stín je past

jsou jako paže nataženy,

za sluncem, jež má viny část,

jak za objetím chtěné ženy.

A je to někdy marný boj,

už dál se blížit nejde zkrátka,

pár dělnic poslal včelí roj,

ty možná smutku zavřou vrátka.

Přední i zadní, tak jim nech

nějaký nektar za odměnu,

slunce je jedno, květ má pech,

ty zase najdeš jinou ženu.

S ní levandule přesaď tam,

kde slunce pálí do zahrady,

ať každý ví, že není sám,

v nejhorších chvílích ví si rady.