Vím, že i věrný muž žen jiných krásu vídá,

dokáže pro ni však chovat jen čistý cit

a pouhý zlotřilec z červánků chtěl by pít,

šťastný, že znavené slunce je neuhlídá.

Snad není věrný jen, neboť ho děsí bída

polévky z pytlíku, brát nechce dětem klid,

snad chce ji nejlíp znát a věrné věrným být

dál, ač mu láska již jen trochu zlatek přidá.

Snad jsem si slíbit měl, že zatím věrný budu,

že si to zasloužíš, já u všech čertů vím!

Však jiný zvolit cíl neměl jsem chvíli studu,

sotva si napsala: "Počkejme prozatím..."

jako bych věřit chtěl, že myslíš navždy tím,

a náhlým výčitkám sonetem zavřít hubu.