To by šlo i s prózou.

Litarts-

Děkuji. Být osobitější je teď pro mě velký a vzdálený cíl, řekl bych. Ale ty věci, co mi tady lidi píšou mi připomínají, že se vyplatí tomu věnovat to úsilí.  Mimochodem, teď si uvědomuji, že u zdejších autorů, kteří už ten svůj styl mají, bych nejspíš jejich báseň, i kdybych nevěděl, že je jejich, dokázal správně přiřadit. A to je vlastně docela zvláštní- jedny slova, která používá tolik lidí- přiřadit správně k jednomu člověku, podle toho, jak je používá. Samozřejmě tady na Písmáku jsou značně ulehčené podmínky, ale i tak ;)

To mě těší, děkuji. Myslím, že nedokážu úplně docenit tahle vaše slova. Ale velkou část práce udělala múza ;) Budu se snažit dál.

Děkuji za cennou radu, zase jsem blíž pochopil proč není básnictví legrace- vždycky se dá vybrušovat dál. Už jsem si tak nějak zvykl ta slova přehazovat jak se mi zachce, moc jsem nepřemýšlel nad tím, jestli už to není příliš. Ještě zkusím přepracovat ta místa, co mi budou připadat drhnoucí.

S tím "snad neboť" jsem se spokojil, protože jsem si řekl: "rytmus sedí, myšlenka sedí- hotovo". Už jsem neřešil, že to zní divně.

Mám tohle místo rád, pro básníka skvělá škola ;)

Klasici dělali také to, že měnili zaběhnutý slovosled do podoby méně všedního, aby tak podtrhli poezii a odlišili ji od prózy.

však se nehádáme, proč taky

jasně, i kvůli koncovým slovům se přehazuje (rýmy), i kvůli rytmu. Ale i kvůli tomu, aby obyčejná věta (verš) zněla nebyčejněji

Jako začátečnická práce je to zdařilé. Výtky od Janiny6 jsou ale na místě. Časem se třeba posuneš i k osobitějšímu básnickému projevu.

Poctivě odvedené umění na úrovni klasiků poezie.

Tak párkrát tu byla anonymní soutěž (Báseň roku?) a v komentářích si někteří zkoušeli tipnout autora té či oné básně. Mně se třeba celkem dařilo poznat verše Philogyny, Muamarka a Voříška.

Já jsem si tu vždycky ráda hrála. Bývala třeba anonymní soutěž Koule, organizátor vypsal téma a autoři mu posílali básně do mailu, on je pak uveřejnil jen očíslované. Po pár dnech se klasicky sečetly tipy, kdo vyhrál, a odtajnili se autoři. Pár lidí to bavilo, jiní brblali, že je to pitomé. Dneska? Nevím. Je to tu hodně jiné.

Vidíš, a já jsem měla dojem, že slovosled přehazovali hlavně v zájmu rytmu. Ale nechci se hádat, ono se v poezii dá obhájit v podstatě cokoli, jen jsem zkusila dát zpětnou vazbu, co mi tu nesedne.

Klasici myslím dbali i na jistou plynulost a zvukomalebnost, ta mi tady trochu chybí, slovosled je místy až křečovitý (větvemi s tebou lézt mu chtěl bych) a nejvíc mě asi uhodila do oka kombinace "snad neboť" (snad neboť stál tam). Ale je pravda, že jsou tu zajímavé nápady a obrazy.