Odkud jsi?
Jak jen ses, stálá lásko dvou,
octla v té hloubi mého srdce?
Hloub snad vždy vniklas pohádkou,
každou, co znal jsem jako prcek.
I z filmů sladkých, kde jsi cíl,
kde prý se boj o tebe svádí,
kdos mi tě snad i vysvětlil:
"Jó, to když dva se mají rádi..."
I jinde mohu hledat klíč,
proč víru v tebe těžko ztratím,
ač mnohdy slaven pouhý chtíč,
ač snahy znát tě marné zatím.
Však babka s dědou prim vždy hráli,
obrazem tvým jsou živým, stálým.
Komentáře
A Alegna (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Nojo, rým to není povedený, říkal jsem si , že dám přednost sdělení. Ale chtěl jsem tím závěrem říct něco trochu jiného, zkusím ho ještě vymyslet jinak. Pak už si můžete nárokovat spoluautorství ;) |
A Alegna (pismak.cz)
Před rokem (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
No, taky to tak chápu, ale přijde mi to dost neobratně řečeno, i ten rým je méně povedený než ty předchozí, závěr by prostě chtěl doladit... Jinak super i na opakované čtenï. |
Líbí se mi hodně moc ;) Jen, asi už tradičně, jedné věci nerozumím, a to je poslední řádek. Kdo měl starost, abys " přibyl"? To jako myslíš rodiče? |
Benetka- Pořád jsem nechápal, až jsem se znovu podíval na název básně ;D
Alegna- Děkuji, mám z toho radost. V těch posledních verších jsem chtěl pointu, teď je vyjádřená líp.