Literatura faktu
Pojďme se ostříhat dohola a psát stejné verše furt dokola
"Prosím Vás, nevíte kolik je hodin"? "Nevím, ale můžete se mě zkusit zeptat. Jdu támhle za sebou..." - Ládínkova dobrodružství ve Vesmíru
Já melduji, Vaše Výsosti,
že opakování je matka moudrosti.
Před jasem té teze se nelze schovat,
proto ji velebme zas a znova.
Kdo dělá cokoli dokola, denně,
zmoudří, a podoben mořské pěně,
odříká znovu stejná slova,
že nenudí nic, co lze opakovat.
A tak až budou mít blízcí svátek,
věnuj jim ze srdce kolovrátek,
anebo na klíček skříňku hrací,
co se vždy ke stejné písni vrací:
Já melduji, Vaše Výsosti,
že opakování je matka moudrosti...
...
(... ad infinitum... )
Komentáře
A Abakus (pismak.cz)
Před 2 lety (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Aru - Gora je zárukou, že se v této literární nekropoli nikdy nic nezmění. |
jedinému komu můžeš poručit, jsi ty sám a ani to není 100% (i ty sis třeba ustálil už jenom tenhle styl, jen já jsem stále stejný ve své proměnlivosti ;) ) (písmácký editor, ten nikdy nezklame, stále stejně nefunkční) |
Aru - zajímavá kazatelská póza, dříve u Tebe spíše vzácná. Zdá se mi ale (jak to v podobných situacích bývá), že opět píšeš o sobě - já už jsem totiž nenaříkal pěkně dlouho. To, co si s nářkem pleteš, je prostě reflexe okolního světa - v umění velmi běžná záležitost, obzvláště tom angažovaném. Píšeš, že ostatní nezměníš, ale přesto jsi spotřeboval celý odstavec textu na to, abys mě poučil, co mám a nemám dělat. Podivný rozpor, že? A jak vůbec, Aru, můžeš vědět, že ostatní změnit nelze? Zkusil jsi to vůbec, než jsi utekl z vlastního života, a zavřel ses před ním v prázdném bytě? A pokud jsi to zkusil, a nepovedlo se Ti to, je to skutečně důkaz nemožnosti takové snahy? A poslední otázka - existuje v Tvém životě alespoň jedna osoba, na které by Ti skutečně záleželo? |
Aru - mluv za sebe, Aru - ty ses rozhodl nechápat mě, protože to, co Ti říkám, je Ti nepříjemné. Proto taky pořád dokola píšeš stejné příběhy o skřítkách, ve kterých se vysmíváš těm, co se o něco snaží, a oslavuješ pasivitu a nečinnost. Mě se ale Tvé problémy netýkají, což ovšem neznamená, že bych je nemohl chápat. O tom, co chápou nebo nechápou ostatní nemůžeš principiálně nic vědět. Dokonce i ten taoismus sis přiohnul, aby konvenoval Tvé nečinnosti a tendenci před vším utíkat. |
reflexe okolního světa, od Pacifiku až po Atlantik. proc bych se měl obhajovat? vidím že se už dokonale nechápeme |
zato nářky toho opravdu změní hodně, v poslední době ti to jde, na klima, politiky, Písmák. ty sám jsi jednotka na Písmáku, která svou tvorbou, byť je to osamělá a dlouhá cesta můžeš budovat tu kvalitu Písmáku pro kterou naříkáš, jak jsem psal, ostatní nezměníš, maximálně se o to můžeš pokusit u sebe a i tam, při vzepětí hrozí pády a otlučený kolena, ale pohodlnější je samozřejmě zůstat u stěžování si na všechny a všechno.
nebuď morálním vykřičníkem, ale tvoř ;)