Díky zo odezvu.

Anniel, Rem: Tohle konkrétní nádraží bylo Ústí nad Labem Nádraží sever, ale je pravda, že poetika nádraží může být leckde podobná. Zároveň jsem doufal, že se mi tím textem podaří zachytit něco z poetiky chudších regionů obecně.

Moc pěkné. Líbí se mi, krom jiného, i ta alternativní práce se slovy.

Gora: Ten třetí text má vlastně cíleně lehce dekadentní poetiku - dlouho jsem přemýšlel, jak zachytit svůj dojem z Ústí nad Labem - a ten obraz s igelitem v oknech mi dlouho ležel v hlavě.

Thea: To nevadí, občas se čtenář s autorem minou :o). Ale čekal bych, že by v tobě mohl zarezonovat alespoň poslední text.

I mně.

Teď zpětně, když jsem se k tomu tvému původnímu textu vracím, se mi líbí i v původní podobě. Námitka sice přetrvává, ale nějak mi teď ten lehce subjektivní pohled nevadí. Asi na to má vliv i můj nedávný překlad Slovinky Alenky Zorman, kde se v posledním verši vyjadřuje vlastně velmi podobně:

manžel odešel –

naše pantofle rovnám

o něco pečlivěji

Alenakar: Ale opět se metaforické myšlení, metaforická interpretace odehrává až při četbě, ze strany čtenáře. Původní text metaforický výklad možná nabízí jako jeden z mnoha, ale po motivicky vyjádřené metafoře v něm není ani stopy.

Ten tvůj text je moc pěkný, ale asi víš, na co by cílila moje kritika: slovo "skromnějí". Nešlo by totéž vyjádřit pouze popisem na úrovni obrazu, tedy bez hodnocení ze strany lyrického subjektu?

Tak já jsem se tentokrát nechytla. Příjde mi to jen jako oznámení něčeho, co se událo. A nezanechává to za sebou nic. Teda pro mne. Jsem absolutní haiku neznalec, tak to prosím ber s rezervou a snad se na mne nebudeš zlobit :) Ale když zhasnu a venku svítí měsíc, tak prostě potom svítí i v tom pokoji. A tak dál.

Rozumím, také jsem v tom cítila chlad sever/áku/...

Nejvíc první, druhé je nejživější:-), v dalších dvou je po pěti podst. jménech, nápady fajn, jen mi nezní tak poeticky, jak bych si u haiku představovala.

Aj u mňa prvé.