Díky, Silene, vidím to podobně. Ostatně mnoho věcí v poezii (i jinde v umění) je otázkou čtenářského přístupu. Já například nikdy příliš neužíval gramatické rýmy a zdálo se mi, že je to méně dokonalá forma rýmu, přesto ale některé tradice gramatický rým vnímají jako plnohodnotný (a to nemluvím o středověkém eposu nebo kronikách, kde byl gramatický rým základním výrazovým prvkem). To jen tak pro uvedení dalšího příkladu, kde se čtenářská percepce může výrazně lišit.

A Pavle, ve zlém to neberu ani trochu, jsem rád za každý konstruktivní názor, díky.

a2: Díky za zastavení. Já osobně vnímám tu zkratku ve verši jako oživující, mám (i jako čtenář) takové zakončení rád. Jinak: ve všech těch textech pro Emila jsem se snažil sdělit nějaký podstatný přírodovědný fakt a zároveň zachovat vtip a švih, věřím, že v některých případech se to povedlo...

Vidím, že s tou životosprávou nejsem na tom tak zle. Ten poslední řádek, aby bylo učiněno zadost rytmumilovným čtenářům by mohl znít ...tak druhé už začíná. Ale popravdě sám jsem trochu na rozpacích, zda dodržet rytmickou skladbu a nebo ukončit ne zcela rytmickým veršem, který však působí čistěji, zřetelněji.

Opět pěkné!!

Áno, dobre som sa zabavil.

Jé, to je hezké:)