Samota noci
Tma se sklání nad střechami,
jak něžná ruka, co nechce vzbudit.
Ulice spí.
Jen okno v dálce bdí -
jako oko, které se modlí.
Spánek je tichý příslib
něčeho, co možná přijde -
nebo nepřijde vůbec.
Ve snech Bůh šeptá beze slov,
tam, kde ticho ví víc než slova.
Bdím.
A slyším, jak se noc nadechuje.
Jak myšlenky pomalu padají na dno.
Někde ve tmě
je snad i odpověď -
nebo její stín.
A já,
přikrytý tichem,
čekám
až sny přijdou
nebo odejdou,
a s nimi i Bůh.
Komentáře
(Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Z Zeanddrich E. (pismak.cz)
Před 3 měsíci (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
Gabi snažím se psát jinak a oprostit se od zajetých kolejí. Snad se mi to daří. Vrhl jsem se na čtení mraků poezie a snad se to i projevuje v mé tvorbě. |
Čudlo, měl by sis najít paní na sázení kytek a libečku, takovou, co ti klidně řekne blbečku, usměje se a pohladí tě. |
Před 3 měsíci