Děkuji za zajímavou diskusi.

Děkuji všem, kteří se stavili a přidali svuj komentář.

Někdy nevím, jak si někdo může dovolit vstoupit do pocitů autora a přitom nic nevědět. Takové hned posílám do prdele. Nejsem slušně vychovaná. Vždycky jsem se musela spolehnout sama na sebe. V první třídě jsem se naučila napodobit podpis mámy pod úkolem. Neměla na mě čas. To už jsem uměla číst. Neumím psát tak, jak bych chtěla, ale vnímám.

Mi to tak nepřijde.

Nakoukla pozdě, už to tu napsali za mne.  Líbí se mi, že ve snění nebolí slova a ta poslední, ticho se mění v tíhu. Vždycky píšu k něčemu, co osloví. Každý člověk je svým způsobem sám. Vždycky, když jsem byla v průseru, tak sama. A tak hezký večer přeju... :o)

Lehce melancholicky malebné.

Čudlo, dobrá směsice. Mně se to líbilo, a konec je nejlepší

lawenderr , je to spíše zkrášlující verš, který, jak to cítím, tak trochu potlačuje obsažnější verš ...světlo nečeká. Ale že by mi nějak extra vadil, to určitě ne, jen si myslím, že rozmělňuje myšlenku předchozího verše.

Lawenderr, když tak o tom přemítám, umím si ten verš představit i ve smyslu, že by posílil předcházející verš. Takže bych ho tam i vrátil i byl bez něj. Zajímalo by mne, co konkrétně autor právě tímto veršem chtěl sdělilt, případně jak ho vnímáš ty.

Moc hezký dojem, poslední sloka nejlepší, já za sebe bych škrtal v první, druhé a třetí sloce, jsou tam nadbytečná přikrášlování, která ubírají zvuku čisté vody, jimiž texty oplývají. Rozhodně tip. Ale je to samozřejmě jen subjekní pohled, který nemění nic z hezkých asociací  a ozvěn.

Svítání,

začátek bez slibů,

a světlo nečeká

Snění,

svět bez hranic,

kde dotek trvá navěky

a slova nebolí

Milování,

tiché i divoké,

jako dech v nočním šepotu

Strach z osamění,

přiznaný v nejhlubší tmě,

kdy mlčí i měsíc

a ticho se mění v tíhu

Philogyny. nejde ani na okamžik o vstupování do cizích pocitů, ale opravdu ani na okamžik. Jde o vyjádření vlastních pocitů, zpětnou vazbu. Do cizích pocitů dost dobře vstupovat nelze, jedině je popírat, a to je příliš tenký led. Pasivní vyjadřování, kdy nanejvýš připojujeme vlastní podobnou zkušenost nebo dojem, je sice milé i potřebné a důležité, ale zde na serveru, kde tajné a přirozené ambice nejednoho autora se tříští o nezkušenost nebo naopak nadutost, jsou postřehy, zpětné vazby stejně důležité, a troufám si říci, že i užitečnější.