Stojíš na druhém břehu,

jako bys tam patřila odjakživa.

Řeka mezi námi zpívá divokou píseň,

hlubokou, neústupnou, nelítostnou.

Každá vlna nese slova,

která jsme si neřekli,

proud strhává doteky,

které nikdy nepřišly.

Chci se vydat za tebou,

chodit po vodě,

ale voda neodpouští,

voda nečeká.

A přesto se nebojím,

protože když zavřu oči,

jsme na stejném břehu,

na konci stejných snů.