Jak jde čas..
Náhoda jak tichý šepot
přeběhne ulici v prázdném ránu
tam, kde kroky nečekají víc než asfalt.
Setkání, to byl drobný zázrak
dva pohledy, co se protknou
aniž by znaly důvod.
Souznění roste v tichu,
kde není třeba mluvit,
v úsměvech bez hranic,
v dotecích, co nebolí.
Láska je plamen i dech,
okamžik i nekonečný příběh,
někdy klidná řeka,
jindy divoký příboj.
Láska zahřeje,
souznění nás naučí slyšet
a přátelství nás drží,
když zbytek světa odplouvá.
Komentáře
(Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
K Kočkodan (pismak.cz)
Před 5 měsíci (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.) |
oprav si TAM, KDE KROKY Název dílka mi evokuje spíš nějaký jiný literární útvar než báseň. Vybral bych jedno slovo a hotovo. Jinak newin no... tam kde kroky nečekají víc než asfalt? drobný zázrak - JSOU PROSTĚ JEN ZÁZRAKY! pohledy co se protknou? ETC. |
Před 5 měsíci