Telefonní budka

Čudla

Před 6 měsíci

Verše volné a smíšené

Na rohu ulice

stojí telefonní budka,

prázdná, zapomenutá.

Jen vítr šumí

mezi skleněnými stěnami.

V zralém věku,

kdy už vrásky vypráví příběhy,

přijdu k ní

položím ruku na studený kov

a srdce připomene

ty dávné hovory

Miloval jsem ten

hlas na drátě

tak blízký a vzdálený

Nyní už nikdo nečeká,

ani ona, ani čas.

Telefonní budka

stojí jako pomník

všemu, co bylo

a možná ještě je.

Komentáře

0
A Alegna (pismak.cz) Před 5 měsíci (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)
Čudla Před 5 měsíci Děkuji všem za zastavení a komentáře. Jsem rád, že se moje dílko někomu i líbí.
B Bačkovský (pismak.cz) Před 5 měsíci (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)
E Evženie Brambůrková (pismak.cz) Před 5 měsíci (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)
K Kočkodan (pismak.cz) Před 5 měsíci (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)
A Alegna (pismak.cz) Před 5 měsíci (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)
a avox (pismak.cz) Před 5 měsíci (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)
� 🌴 (pismak.cz) Před 5 měsíci (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)
Kumiko Před 5 měsíci Připomněl jsi mi, jak jsem občas v jedné postála. Prostě jen vešla a stála a prohlížela si všechny detaily. A pak tam najednou nebyla.
d dadik (pismak.cz) Před 5 měsíci (Nemáme oprávnění zveřejnit znění tohoto komentáře.)
a a2a2a Před 5 měsíci Už jsem dlouho telefonní budku neviděl, ale pokud ji vidím, okamžitě se mi vybaví 25 haléř, za který bylo možné místně telefonovat. Vzpomínky jsou doteky živého, naši infúzi.
Janina6 Před 5 měsíci Jo jo, knihobudky ;)
Janina6 Před 5 měsíci Vzpomínám si. Zvláštní bylo, že člověk nemohl jak dneska telefonovat z domácího pohodlí, třeba i z postele. Musel se obléct a vyrazit ven, někdy i docela daleko... Tma kolikrát, zima nebo déšť, ta zvláštní atmosféra, když tak člověk v budce stál sám a zároveň na dálku s tím druhým... Atmosféra, kterou se ti povedlo zachytit.