I.

Jestliže čas má ještě nějaký smysl,
tak pouze jako kroky ve sněhu,
tak jenom jako mrtvý šperk

jako když šlápneš na poslední schod, který tam není
ruce se nezachytí
na chvíli letíš bez křídel

jestliže ještě existují slova
neznám ta správná
ani uslyšet....

a prsty jsou tak prázdné

směrem k zemi

II.

Stojím
Na Újezdu
Na kraji
Moře z betonu
Na břehu
Moře z asfaltu
Kolem se přelévají
tramvaje
Okna nad studiem
zdravého spaní
se rozsvěcí
a zase
zhasínají
Je mi tak cize
Kouřím
Kolem prolétají slova
A já jsem
venku

III.

Oranžové procesí
táhne Prahou
na chodníku
ustlalo si
pár nevýherních
tiketů

Bloudím

kolem sebe

bojím se

tmy

a pěstí davu
bojím se ticha
bojím se hluchoty
a zla
které
nenápadně
prorůstá
poporůstá
roste

bojím se

X.

šedivý muž
v příliš velkém plášti
sklonil se
na chvíli
nad košem z betonu
narovnal se
a skoro zazpíval
všem kolem
nikomu

„Korunu padesát...
...korunu padesát
na jedno
Marlboro!“