Praha po zimě
pomalu rozkvétá
zdvižené deštníky
s vlečkami Japonců
plují ulicemi
před lékárnou
na Národní
žena v modrém
pere se s vlastními
vlasy

Morena drží se
zuby, kostmi
ve stínech
v dechu fotografů
sutin:
Ještě že ne já

Ale!
Vltava na slunci
rovná si břehy
líně
jako kočka
to slunce
do vlasů
připíná si

navzdory zákopům
a páskám z igelitu

turistka s krosnou
vystoupila
z pasáže
a přes hlavy
davu
na někoho volá
"Keep smiling, Attila!"

Praha
po zimě
pomalu
rozkvétá