Chtěl jsem aby má sbírka krásná

skvěla se na pultech

úžasná, jasná

Poslal jsem proto rukopis Beletrisu

a pak se pár týdnů věnoval tetrisu

zatímco pan nakladatel zaujatě četl

aby mi pak potěšeně mailíkem řekl:

Ach Radovane, Tys' vskutku mistr!

Tvé básně? Poetický twistr!

Předkožka z nich svíjí se jak sosák motýla

nejsou jak jiná tvorba unylá

však problém jistý nyní tady máme

nežli sbírku tvoji na pult knižní dáme

asi nám to ještě pár let zabere

má hlava neví, kde ruka peněz nabere

Co kdybys svému otci, co jest prachatý

a nevychází z domu bez kravaty

řek' Táto, přispěj synu na velikou věc

sto tisíc mnoho pro něj nemůže být přec!

Tak jsem ihned vpadl k fotru

živiteli mému a zároveň kmotru

místní vršovické mafie

řka: Tati, teď tě asi polije!

V Beletrisu chtějí vydat sbírku moji

ale nemají moc peněz a se bojí

že by něco zlého mohlo stát se

a tak u Tebe se nyní syn tvůj ptát chce

zdali sto tisíc pro tě velká investice

já myslím ne! Dej raděj více!

Otec svolil a peněz dal

já hned Beletrisu je poslal

a pak v tichu své hipsta světnice

hleděl jsem zasněně do svíce

Plynuly týdny, dělo se prd

údek můj v čekání tuhnul a tvrd

když však půl roku uteklo a sbírka nebyla

strašlivá obava potem mě zalila

Volám do Beletrisu - nikdo to nebere

zatínám chrupy - ty hajzle, gaunere

vyrážím do akce na zlatém segwayi

cestou si redbulla v Kafé Jen dopřeji

Však cíl cesty mé je prázdná budova

zavřeno, zrušeno, na dveřích závora

po chodbách točí se ve větru prach

nebyl bez důvodu všechen můj strach

.

.

.

Epilog:

Nakladatel adresou v Jižní Africe

ojebe každý den nového panice

Radovan však v strašlivé panice

váže si oprátku ke klice