Každej den si to hodí

jinej kámoš

Bob, Pít, Márv, Kája

Pondělí, úterý, středa, čtvrtek

taky bych si to nejrači hodil

ale jsem sračka

brejlatá hipsterská sračka

co umí jenom kňučet a zalejzat pod deku

v depresích trouchnivět v bytě na Letný

a když dojde hajzlpapír

začít si prdel vytírat čtverečkama Tvaru

Chceš mě rozveselit, ale nesnaž se, prosím,

nevzruší mě nic, dokonce ani Tvoje sebeponižováni

když se tu z touhy po mém splasklém klacku

dobrovolně a uplně sama

napichuješ análem na prázdnou flašku od šampusu

co se tady válí ještě od Silvestra

rajtuješ na ní jako Dáša na Vášovi

Tu anus u hrdla, tu anus u dna

zas a znovu tady submisivně kmitáš

parkety vržou

chudáci svěrače a chudák tvá pověst

jako jo, je to prdel, hrozná prdel

ale já nejsem schopnej jedinýho sarkastickýho úšlebku

obracím hubu ke zdi a čumím na pukliny

vmírám se do nich zornicema

a neznatelně slintám

Je únor

nemrzne, neprší, vše stojí v protažení do nekonečna

a jediný, co ze mě zbejvá je tahle báseň

báseň plná análních motivů

v balíčku s pupeční stužkou depresí

a to je asi tak všechno